Chceme omezit celkové utrpení zvířat na světě. Naším návrhem je, aby lidé nahradili alespoň část proteinu z masa a vajec proteinem z hmyzu. Klasicky chovaná velká zvířata jsou obrovský problém a zdroj utrpení. Hmyz naopak při chovu vůbec netrpí. Jak je to možné?
Přirozené krmivo a spousta životního prostoru
Podívejme se na nejoblíbenější chovaný hmyz, cvrčky. Nejsou vybíraví, jejich přirozená strava se skládá z hníjící rostlinné hmoty, čerstvých listů, jiného hmyzu a dokonce i masa, když se naskýtne příležitost. Proto je krmení cvrčků tím nejudržitelnějším krmivem, tedy lidským potravinovým odpadem (rýžové otruby, banánové slupky a podobně), pro ně naprosto přirozené. Také se jim daří v hustých populacích (1). To je velký kontrast ke kravám, které musí být pravidelně léčeny antibiotiky, aby takové životní podmínky přežily.
Necítí bolest tak, jak jí rozumíme my
Z hlediska chovu má hmyz oproti větším zvířatům velkou výhodu: utrpení se dá snadno předejít. Alespoň to naznačují vědci, kteří ho zkoumají. Jeffrey Lockwood, entomolog z Wyomingské univerzity, říká, že neexistuje žádný tvrdý důkaz, že hmyz cítí bolest (2). Hans Smid z Wageningenské univerzity, odborník na parazitické vosy, řekl v článku pro The Washington Post: „Jsem absolutně přesvědčen, že hmyz bolest necítí. Představte si kudlanku, jak žre saranče. S otevřeným zadečkem se saranče bude dál krmit, i když ji požírají."
Je důležité poznamenat, že z evolučního hlediska je funkcí bolesti poskytovat organismu dlouhodobou ochranu, dát mu schopnost učit se z chyb. Robert Elwood, profesor biologických věd na Queen’s University, řekl, že by bolest hmyzu nepřinesla žádnou evoluční výhodu. Jeho ochranou je pozoruhodná plodnost. To odpovídá tomu, že většina hmyzu nemá nociceptory, nervy, které větší obratlovci používají k přenosu signálů bolesti (3).
Na to, že hmyz bolest ve smyslu, jak jí rozumíme my, nejspíš nezažívá, ukazuje i jeho chování. Shrnuje to citát z vědeckého článku „Do insects feel pain? A biological view“: „Neznáme žádný příklad hmyzu, který by vykazoval ochranné chování vůči zraněným částím, například kulháním po zranění nohy nebo odmítáním potravy či páření kvůli obecnému poranění zadečku. Naopak naše zkušenost je, že hmyz pokračuje v normálních činnostech i po vážném zranění nebo odstranění částí těla.“ (4)
Usnutí místo jatek
I když je argumentace, že hmyz nevnímá bolest a nemůže trpět, poměrně silná, chovatelé přesto dělají opatření. Používají zvláštní metody sklizně, které zabraňují utrpení. Cvrčci například přirozeně upadají do stavu podobného hibernaci, zvaného diapauza, když se prostředí stane nehostinným, často k jeho spuštění stačí velmi chladné ráno (5). Chovatel musí před sklizní jen snížit teplotu a cvrčci přirozeně upadnou do strnulosti. V tomto procesu pro ně neexistuje neurologická bolest, jen postupně zpomalují, jako by tomu bylo v přírodě.
Chceš omezit utrpení zvířat? Vyzkoušej hmyzí protein v našich tyčinkách z cvrččí mouky!
Zdroje:
1) R. L. Patton, ‘Growth and Development Parameters for Acheta domesticus”, Annals of the Entomological Society of America, 1978, https://doi.org/10.1093/aesa/71.1.40
2) Max Carpendale, 'Jeffrey Lockwood on Insect Suffering', 2013, http://reducing-suffering.org/wp-content/uploads/2014/10/lockwood-insect-suffering.pdf
3) Adrienne E. Dubin1 and Ardem Patapoutian,'Nociceptors: the sensors of the pain pathway', J Clin Invest., 2010, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2964977/
4) C. H. Eisemann, 'Do insects feel pain? A biological view', Cellular and Molecular Life Sciences, 1984, https://www.researchgate.net/publication/226162587_Do_insects_feel_pain_-_A_biological_view
5) Steven C. Hand et al., 'Mechanisms of animal diapause: recent developments from nematodes, crustaceans, insects, and fish', Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol, 2016, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4935499/
