Obvykle to chodí takhle: nakazíme se škodlivými bakteriemi, a pokud si s nimi imunitní systém neporadí sám, použijeme antibiotika. Ta zlikvidují nežádoucí vetřelce spolu s některými našimi dobrými symbiotickými bakteriemi. Není to ideální, ale je to malá cena v situaci, kdy jde o život. Celkově je to docela dobrý systém. Teď si představ jiný scénář, ve kterém se některé bakterie vůči našim antibiotikům stanou odolnými. Vrátili bychom se v lékařské historii prakticky nejméně o 100 let zpět, před vynález penicilinu v roce 1928. Neměli bychom žádný způsob, jak léčit bakteriální infekce. Vezmeme-li v úvahu, jak rychle se bakterie mohou šířit díky moderním způsobům dopravy, mohla by to být celosvětová hrozba pro miliardy lidí. Zní to dost děsivě, že? A bude hůř! Takové bakterie už existují a my, jako lidstvo, usilovně pracujeme na tom, abychom jich vyprodukovali mnohem víc. Proč? A co můžeme udělat, abychom to zastavili?
Jak superbakterie vznikly?
Následující video z Harvard Medical School ukazuje celý proces v reálném čase. Když jsou bakterie pravidelně vystavovány značnému množství antibiotik, přizpůsobí se. Ty s mutacemi, které jim umožní přežít, se množí a vznikají silnější, odolnější bakterie.
Proč je vytváříme?
Nejde tak o to, že bychom chtěli vytvářet „superbakterie“, jen naše moderní způsob života umožňuje, aby takové bakterie existovaly. Nejlepším líhništěm jsou místa, kde se antibiotika používají nepřetržitě ve vysokých dávkách. Dvě velmi běžná místa tomuto popisu bohužel přesně odpovídají: nemocnice a velkochovy.
Lance Price, výzkumník veřejného zdraví a specialista na antibiotickou rezistenci, popisuje obojí ve své TED přednášce.
- Nemocnice: Jen v USA se v nemocnicích ročně spotřebuje 3,5 milionu kg antibiotik. Samozřejmě je potřebujeme k záchraně životů, ale toto číslo značí nadbytek a nadužívání. Problém je, že se často předepisují trochu příliš volně a berou se bezstarostně.
- Farmy: Pro srovnání, v produkci potravin a zvířat se v USA ročně spotřebuje ohromujících 13,5 milionu kg antibiotik. Samo o sobě obrovské číslo, ale opravdu děsivé je, že jen 20 % z toho se používá k léčbě nemocných zvířat. Zbylých 80 % se používá jako „výrobní nástroj“, aby bylo možné chovat zvířata v hustších počtech, aby rychleji rostla a dávala vyšší výnosy. Stálý přísun nízkých dávek antibiotik v kombinaci s tisíci zvířat natlačených v malých prostorách, ve stresu a nezdravých: lepší továrnu na výrobu antibiotikově odolných „superbakterií“ byste nenavrhli, ani kdybyste se snažili.
Nejen teorie, ale velmi reálná hrozba
I když to všechno zní jako něco, co se děje v nějaké laboratoři někde hodně daleko od nás a od skutečného světa, opak je pravda. Například jen měsíc před olympijskými hrami v Riu de Janeiru v roce 2016 byla na několika oblíbených plážích ve městě zjištěna bakterie odolná vůči lékům (1). Do městských vodních cest se dostala, když byly odpadní vody z místních nemocnic svedeny do zálivu. Špatná zpráva pro olympijské plachtařské týmy a varovný signál pro nás všechny.
Lékaři mají k dispozici mimořádně silné antibiotikum zvané kolistin, a to zejména pro případy, kdy se lidé setkají se „superbakteriemi“. Vloni výzkumníci potvrdili, že pacient nesl typ bakterie salmonely odolné vůči tomuto antibiotiku poslední záchrany (2), což je přinejmenším znepokojivé zjištění.
Dobrou zprávou je, že tato situace je vratná. Studie ukazují, že pokud z velkochovů odstraníme chronické používání nízkých dávek antibiotik, bakterie se na ně opět stanou citlivými (3).
Co můžeme dělat?
Nejúčinnějším řešením je přestat antibiotika zneužívat a existuje několik konkrétních kroků, kterými může přispět každý.
Co můžeme dělat v souvislosti s užíváním antibiotik u lidí?
- K užívání antibiotik bychom měli přistupovat velmi pečlivě. Měli bychom dodržovat pokyny lékaře a nebrat méně ani více, než je nám předepsáno.
- Měli bychom se snažit zlepšovat a udržovat své zdraví jídlem čerstvých, čistých a kvalitních potravin, abychom byli méně často nemocní a celkově tak potřebovali méně antibiotik.
Co můžeme dělat v souvislosti s nadměrným používáním antibiotik v zemědělství?
- Měli bychom přestat kupovat produkty ze zvířat z velkochovů.
- Měli bychom nakupovat od malých místních producentů, kteří antibiotika používají jen k léčbě nemocných zvířat.
- Nebo nejlépe se obrátit na kvalitní alternativy, jako je jedení hmyzu, které nevyžadují žádné antibiotika vůbec a nikdy nebudou.
Můžeš začít vyzkoušením našich výborných tyčinek z hmyzu!
My v SENS Foods věříme, že nahradit významnou část příjmu bílkovin a kalorií z konvenčně chovaného masa hmyzem je správná cesta. Odebírá to moc velkým producentům masa a motivuje farmáře zkoušet alternativy, jako je chov hmyzu, které nevyžadují žádná antibiotika, nabízejí lepší udržitelnost a nepředstavují hrozbu pro zvířata ani lidi. Hmyz je součástí řešení. Hmyz je lepší volba.
Zdroje:
1) Flora Charner, 'Super bacteria' discovered in Rio's waters as Olympics near', CNN, 2016, http://edition.cnn.com/2016/07/05/americas/rio-de-janeiro-super-bacteria/
2) Julie Fidler, 'Bacteria Resistant To ALL Drugs Shows Up In Denmark', Natural Society, 2016, http://naturalsociety.com/bacteria-resistant-all-drugs-denmark/
3) Henrik C. Wegener, 'Antibiotic resistance: linking human and animal health', Institute of Medicine, 2012, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK114485/
