Pokud někdy budeme kolonizovat Mars, budeme potřebovat mimořádně udržitelný a zdroje šetřící zdroj potravy. Budou budoucí Marťany živit rostliny, mykoprotein, maso vypěstované v laboratoři, řasy, nebo skot krmený trávou? Nebo by správnou volbou mohl být hmyz? Podívejme se, jaká může být budoucnost bílkovin, ať už na Zemi, nebo na Marsu.
Závod o nejudržitelnější bílkovinu
Způsob, jakým dnes bílkoviny vyrábíme, není udržitelný, a konvenčně chované maso je toho skvělým příkladem. Nevěříme, že lidé v příštích desetiletích přestanou jíst maso. Myslíme si ale, že masa bude méně a větší podíl bude pocházet z chovu na trávě nebo možná z laboratorních zdrojů. Také si myslíme, že jedení hmyzu bude společensky přijímané a rozšířené po celém světě. Řada alternativních zdrojů bílkovin bude cenově konkurenceschopná a výrobci potravin i spotřebitelé budou mnohem lépe omezovat a znovu využívat bioodpad. Zjednodušeně řečeno, nebude jeden vítěz, ale spíše portfolio udržitelných zdrojů bílkovin, ze kterých si spotřebitelé budou moci vybírat.
Argumenty pro hmyz
To byla naše vize pro Zemi, na Marsu bude potřeba místa a efektivního využití zdrojů mnohem víc. Postačí jen to nejlepší z nejlepšího. Existuje několik důvodů, proč si myslíme, že hmyz bude prvním zvířetem chovaným na Marsu. Hmyz je neuvěřitelně výživný, dá se chovat eticky a snadno se přepravuje. Možná nejdůležitější ale je, že velmi efektivně přeměňuje krmivo na bílkoviny a odpad s nízkou hodnotou na vysoce hodnotné živiny.
Nejefektivnější zvíře z hlediska zdrojů
Chov kuřat je jedním z nejlépe prozkoumaných odvětví. Za posledních 60 let kuřata vyrostla o 90 %, z 1,3 kg ve 30. letech na 2,58 kg v roce 2010. A dosažení hmotnosti z roku 2010 jim trvalo jen 42 dní oproti růstovému cyklu 113 dní v roce 1935. Těchto zlepšení bylo dosaženo výběrem a optimalizací krmiva. Automatizace v chovu kuřat je dnes tak pokročilá, že krmivo tvoří 73 % nákladů na kuřecí maso (1).
Pokud cvrčkům a kuřatům dáte 450 g stejného krmiva, cvrčci ho přemění na poživatelnou hmotnost lépe (2). Jsou to působivé výsledky, protože kuřata měla náskok 500 po sobě jdoucích růstových cyklů na zhruba 20 miliardách kuřat. Autoři této studie naproti tomu dokončili jen 3 růstové cykly s přibližně 50 tisíci cvrčků.
Chov cvrčků dnes nemá ani 1 % času a zdrojů, které měl chov kuřat, a cvrčci už přesto překonávají šampiona efektivity. S využitím vertikálního chovu, specializovaného krmiva pro všechny růstové fáze, úspor z rozsahu a automatizace může chov cvrčků bezpochyby převzít vedení a nastavit nový standard efektivity.
Nezbytná součást oběhového hospodářství
Prakticky jakékoli rostliny, které se rozhodneme na Marsu pěstovat, vytvoří nějaký bioodpad. Hmyz tímto odpadem lze krmit a získat z něj bílkoviny a další nezbytné živiny. Nebude konkurentem rostlinných zdrojů bílkovin, ale cenným spojencem.
Hmyz totiž také něco vrací. Frass, vedlejší produkt chovu cvrčků, slouží jako biopesticid a hnojivo pro rostliny (3). Oběhové hospodářství s rostlinami a hmyzem v jádru se zdá být skvělým výchozím bodem. Usilovně pracujeme v The Cricket Lab na tom, abychom světu ukázali plný potenciál chovu cvrčků. Jestli automatizovaná cvrččí farma jako ta naše někdy uvidí základnu na Marsu, není jasné, ale víme, že nám pomůže tady na Zemi.
Ochutnej budoucnost už teď s našimi výbornými tyčinkami z cvrččí mouky!
Zdroje:
1) Smil, V., ‘Should we eat meat?’, 2013, Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell, https://www.amazon.com/Should-Eat-Meat-Evolution-Consequences-ebook/dp/B00BY2M0KQ
2) Lundy ME, Parrella MP, ‘Crickets are not a free lunch: protein capture from scalable organic side-streams via high-density populations of Acheta domesticus.’, PLoS One. 2015, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25875026
3) Veldkamp, ‘Insects as a sustainable feed ingredient in pig and poultry diets: a feasibility study’, 2012, https://www.wur.nl/upload_mm/2/8/0/f26765b9-98b2-49a7-ae43-5251c5b694f6_234247%5B1%5D
